Víte, jaký je rozdíl mezi oxidem uhličitým a oxidem uhelnatým a jak tyto plyny detekovat?

Nejdříve si pojďme přiblížit plyn, který se přirozeně vyskytuje v atmosférickém vzduchu, tedy oxid uhličitý (CO2). Jedná se o plyn, jenž je produktem dýchání, spalování, kvašení nebo třeba tlení a který může při vyšších koncentracích v ústech způsobovat jemně nakyslou chuť.

Koncentrace oxidu uhličitého ve venkovním prostředí se pohybuje okolo 400 ppm, v budovách je jeho doporučená hodnota 1 000 ppm. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v místnosti negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší a je příčinou takzvaného vydýchaného vzduchu. Vydýchaný vzduch může vést k bolestem hlavy, malátnosti a způsobuje únavu, hučení v uších nebo nevolnost. Život ohrožující je velmi vysoká koncentrace CO2 okolo 80 000 ppm.

Oxid uhelnatý (CO) je jedovatý bezbarvý plyn. Jak vzniká? Při nedokonalém spalování fosilních paliv a biomasy, ke kterému dochází při nedostatečném přísunu vzduchu při spalování. Mezi nejčastější zdroje oxidu uhelnatého v domácnosti tak patří karmy a plynové kotle, krby, krbová kamna, plynové trouby, sporáky a další zařízení, která spalují palivo.

Oxid uhelnatý je nebezpečný už při relativně nízké koncentraci, vzhledem k tomu, že jeho vdechnutí blokuje přenášení kyslíku v krvi. Při koncentraci okolo 100 ppm můžete pociťovat první příznaky, jako je bolest hlavy a závratě. Životu nebezpečná je koncentrace kolem 700 ppm.

Oxid uhličitý a oxid uhelnatý mají několik věcí společných: jedná se o bezbarvé plyny bez zápachu, jejichž koncentrace se udává v ppm. Oba tyto plyny jsou nebezpečné a v závažných případech mohou ohrožovat život. Zároveň mezi nimi však existují rozdíly.

První z nich spočívá v tom, že zatímco je oxid uhličitý v přírodě běžný, oxid uhelnatý nikoliv. Oxid uhličitý je na rozdíl od oxidu uhelnatého těžší než vzduch, takže klesá k zemi. Liší se i příčina vzniku těchto plynů a koncentrace, která je škodlivá pro zdraví.

Oxid uhličitý sice v domácnosti nedosahuje životu nebezpečné koncentrace, ale může způsobovat nepříjemné zdravotní obtíže, jako jsou bolesti hlavy nebo únava.

Zvýšená koncentrace jedovatého oxidu uhelnatého se projevuje několika typickými příznaky. Může vás bolet hlava nebo můžete pociťovat nevolnost, tlak na prsou a závratě. Vyšší koncentrace vede k mdlobám, slabosti a vyšší tělesné teplotě. Cítit se můžete podobně, jako byste byli opilí.

Věděli jste, že se u nás ročně oxidem uhelnatým otráví až 1500 lidí? Tento plyn tedy rozhodně není dobré podceňovat, protože jeho účinek na lidský organismus může být doslova devastující. Vzhledem k tomu, že oxid uhelnatý ani oxid uhličitý není možné odhalit smysly, jediným opravdu spolehlivým způsobem, jak zvýšenou koncentraci CO a CO2 zjistit, jsou detektory úniku plynu.

Existuje hned několik typů detektorů plynu, z nichž některé jsou určené do domácnosti a některé pro průmyslové využití. K dostání jsou jak detektory oxidu uhelnatého, tak i detektory oxidu uhličitého. Samozřejmě můžete pořídit i detektory dalších nebezpečných plynů, jako jsou detektory zemního plynu nebo propanu a další.

Detektory oxidu uhelnatého by se měly nacházet ve všech prostorách, ve kterých jsou instalované spotřebiče paliv. Měly by být tedy umístěny v domácnostech, a dokonce i v karavanech a hausbótech. Bez nadsázky by se totiž dalo říci, že se jedná o životně důležitou investici. Čidlo oxidu uhelnatého by mělo být umístěné přímo v místnosti, kde by mohlo k úniku tohoto plynu dojít, tedy tam, kde jsou karmy nebo například plynové kotle.

Čidla oxidu uhličitého najdou své využití všude tam, kde je riziko zvýšené koncentrace tohoto plynu, tedy především ve veřejných budovách, školách, kancelářích, sklenících, garážích nebo vinných sklepech.

Kvalitní čidla oxidu uhličitého i oxidu uhelnatého pro použití v domácnostech i v průmyslu můžete zakoupit například na webových stránkách společnosti Bola, která se specializuje na nabídku měřicí, regulační a topenářské techniky.

V případě zvýšené koncentrace oxidu uhličitého je třeba co nejdříve vyvětrat místnost a osoby, které se v místnosti nacházely, vyvést na čerstvý vzduch.

Při otravě oxidem uhelnatým je třeba postupovat velmi opatrně, vzhledem k tomu, že tento plyn může otrávit i záchrance. V místnosti se nesmíte nadechovat a je třeba co nejdřív postiženého dostat ven a zavolat záchrannou službu, která vám řekne, jak dále postupovat.

Mezi preventivní opatření u obou nebezpečných plynů patří pravidelné a dostatečné větrání, které nejen snižuje koncentraci CO2, ale také snižuje riziko vzniku CO, protože zajišťuje dostatečný přísun kyslíku k plamenům. Rozhodně byste neměli podceňovat ani pravidelnou revizi plynových spotřebičů, kotlů a komínů.

Oxid uhličitý i oxid uhelnatý patří k plynům, které jsou pro člověka jedovaté. Vzhledem k tomu, že je není možné smysly rozpoznat, jediným způsobem, jak únik plynu odhalit, jsou detektory plynu. Ty vás včas na zvýšenou koncentraci CO i CO2 upozorní, čímž mohou předejít zdravotním problémům nebo v nejhorším případě i úmrtí.