Konec chatařů a chalupářů v Čechách? Kdepak, ale korekce lockdownového boomu se dala čekat

Co je vlastně chatař a chalupář? Dnes jde o obvyklé pojmenování uživatelů chat a chalup. V případě chalup jde nejčastěji o venkovská stavení, v případě chat o menší stavby v lese či u lesa, u vodního toku, jezera či velkého rybníku.

V našich českých poměrech se pro trvalé uživatele venkovských chalup používalo v 19. století označení chalupník. A to byl vlastně drobný zemědělec. Nejčastěji disponoval větším rozsahem pozemků a stavení, než mívali domkáři a baráčníci. Statkářům se ale chalupník rovnat nemohl, natož velkostatkářům, nejmajetnějším ze statkářů.

Po roce 1945 se však venkov zčásti vysídlil a zůstalo zde mnoho opuštěných chalup, které začali skupovat obyvatelé měst. Důvod? Rekreace. A právě jejich zásluhou dodnes přetrvaly mnohé vesničky a památky na venkově. Mnozí rekreanti časem své chalupy zvelebili a vytvořili z nich velké a pohodlné obytné domy s pěknými zahradami, načež se do svých chalup přestěhovali natrvalo. V mnoha oblastech pak vznikaly různé chalupářské kluby, osady a osadní výbory (stejně jako v případě chat a chatařů). 

Rozdíl je pak v tom, že chaty se začaly po druhé světové válce postupně stavět a tato tradice sahá až k prvorepublikovém trampingu. Vřele doporučují poetickou knihu Jaroslava Jana Paulíka Arizona. Knihu psanou malebným, poetickým jazykem, první trampský román o době, kdy se po lesích honili trampové s četníky. A dokonce se střílelo i ostrými a byly oběti. Vše ale bohatě nahrazovala romantika a pocity svobody.

Vlastnit jakýkoli rekreační objekt se během lockdownu doslova rovnalo výhře ve sportce. Vlastně takové vlastnictví představovalo podobný pocit svobody jako za socialismu. A pozor, nemuselo jít jen o pevně kotvené budovy, mezi rekreační objekty patří třeba i hausbóty. Právě chataření a chalupaření je přitom u nás fenoménem, jehož obliba se vyskytuje ve vlnách. Po jejich velkém boomu za socialismu přišel zase útlum spolu s touhou cestovat do zahraničí. 

Obliba chataření a chalupaření se pak vrátila při hospodářské krizi v roce 2008 a právě i nedávno v době pandemie.
Lidé zřejmě chtěli za každou cenu utéct ze svých bytů a vlastně nebylo kam. Hospody zavřené, a když jste chodili venku, někdo vás vyfotil a fotku poslal příslušným úřadům. Prostě vývoj fenoménu chataření a chalupaření se pohybuje v určitých vlnách, které souvisí s generacemi, ale i s politickou a ekonomickou situací. A například jedna celá generace odešla v 70. letech 20. století za prací z venkova do měst a nyní se zase na venkov vrací. Natrvalo. Tedy do své smrti.

Realitní makléři dokonce tvrdili, že za lockdownu prodali i takzvané beznadějné ležáky, čili polorozpadlé chaty třeba se suchým záchodem, které dříve nechtěl opravdu nikdo. Hlad po vlastním rekreačním objektu byl prostě obrovský. Navíc lidé ukládali do těchto nemovitostí peníze. Bylo totiž nad slunce jasné, že přijde inflace a ta s penězi pěkně zatočí. Mnoho lidí bylo dokonce ochotno si vzít na rekreační bydlení hypotéku.

Neuvěřitelná poptávka po rekreačních objektech za lockdownu prostě roztočila trh. Každá party však jednou končí a je zde zase nová vlna. Trend chalupaření a chataření, který vyvrcholil v letech 2021 a 2022, již nějakou dobu polevuje, řada majitelů po sezoně 2022 své chalupy a chaty zazimovala a nyní je opět posílají na tržiště. Prodávají. Bohužel však většinu z nich čeká nepříjemná kocovina. Poslední 4 roky byly tržní ceny až neuvěřitelně našponované a nyní prodělají. A mnohdy ne málo. Ceny chat a chalup klesly dodnes napříč svými typy i regiony až o 30 procent a další pokles cen lze očekávat.

Chata a chalupa je prostě nadstandard, který musí v době krize pryč. Spolu s rostoucí inflací a raketově rostoucími cenami lidé řeší, jak ušetřit. A pořízení chalupy, to jsou také položky jako daň z nemovitosti, poplatky obci, elektřina, vodné, stočné, revize kotle a hromosvodu, vytápění v zimě či alespoň temperování atd..

Není se však čeho bát, český fenomén chataření a chalupaření jen tak neumře. Trh s rekreačními nemovitostmi byl vždy kolísavý. Chata či chalupa za městem nejsou základní potřebou, jde o luxus navíc. A jelikož se pro mnoho lidí staly náklady již neúnosnými, své rekreační nemovitosti prodávají, i když pod cenou. Druhý domov si již nemohou platit. 

Navíc si lidé slibují, že určitým získaným finančním polštářem doslova zalepí své díry v rozpočtu a pohodlněji přečkají inflaci i vysoké ceny energií. Pořád se ale najdou tací, kteří prostředky mají a rekreační objekt právě hledají. Přesto však bude nabídka dlouho převyšovat poptávku a to markantně.

Odborníci na reality nyní dokonce očekávají, že největší množství inzerátů nabízejících chatu či chalupu na prodej, se objeví před chalupářskou sezonou, čili od ledna do dubna. A právě v tomto období se ukáže, jak se budou vyvíjet ceny za tyto nemovitosti reálně. Lze též předpokládat, že větší zájem bude o kvalitnější objekty v lepším stavu a v žádanějších lokalitách. A opět naroste skupina dlouhodobých ležáků.

Vždy vedou rekreační objekty, které splňují takzvanou svatou trojici pravidel: musí být na horách anebo poblíž jezer a vodních toků, musí mít dobrý dojezd z velkých měst a musí mít dobrou vybavenost včetně inženýrských sítí a ideálně i zateplení.

Zdroj: bydlet.cz, aktualne.cz, wikipedia.org